Open Group světově uznávaná organizace na poli architektury aktualizovala po
5 letech Enterprise Architecture framework TOGAF® a vydala novou verzi číslo 10.
1. Luboši, jak vnímáte posun za posledních 5 let?
Luboš Fryc:
Pokud porovnáme vývoj standardu The TOGAF® ve verzích za posledních 5 let, tak jsou to:
- zpřehlednění a zjednodušení jednotlivých částí, celková lepší strukturovanost
- konkrétnější zaměření a lepší provázání na doplňující materiály vznikajicích v jednotlivých komunitách (tzn. Architecture / ArchiMate / IT4IT / Digital Practitioner / Security Forums)
- doplnění důkladných a popisných sad příkladů a vzorových materiálů (dodávky, stavební bloky architektury, aktualizace metod rozvoje architektury, implementační postupy a příklady, referenční moduly pro jednotlivé oblasti)
- větší orientace na podporu role a činností profesionálního architekta (The Architect’s Toolkit)
- přehlednější zdrojová knihovna – The Open Group Library
- transparentní studijní postup „Academy“ pro jednotlivé role specialistů v oblastech EA:
Srovnání struktury vypadá takto:
2. Z rozdílů ve specifikaci TOGAF®, je vidět posun v práci s daty napříč průmyslem,
jaké jsou podle Vás hlavní trendy, kterými by se teď měly společnosti zabývat?
Luboš Fryc:
Směřování nového standardu The TOGAF® EA 10 je lepší zacházení se správou business a strategických potřeb (architektura, analýza, syntéza, …). Velmi důležité je také uchopení bezpečnosti a rizik ve spojení EA / ESA (architektura, design, ZeroTrust koncepty. Klíčovým segmentem je pak nový přístup k datové / informační architektuře (analýza, modelování, koncepty integrace, semantika, „data mesh“ výzvy).
Neboť trendy moderní architektury jsou i Minimal Viable Architecture, refaktorovaná architektura, dělení na enterprise service bus a microservice architekturu při konceptu SOA a začlenení digitální transformace a vlivy agilních/dynamických směrů, tak na ně reaguje a zapracovává je i standard The TOGAF® EA 10 potřebným způsobem (Open Agile Architecture Standard). Návrhy a postupy z dílny The Open Group jsou jedny z unikátních a dobře navržených.
3. Jaké konkrétní činnosti a postupy se dají nalézt ve verzi TOGAF 10 oproti předchozí verzi TOGAF 9?
Luboš Fryc:
Podrobněji jsem toto srovnání uváděl v otázce č.2, ale zjednodušeně: vše je praktičtější a inovované vůči strategické architektuře podniku. Zdroje se tak používají efektivně, jejich struktura užití je trasovatelná a plánují se prediktivně potřeby. Nicméně spolupráce je i v oblasti architektury refaktorované, tj. orientace na lidi a jejich dovednosti, následně konsolidace agilních postupů a produktů zpět do strategického portfolia produktů společností. TOGAF® EA 10 oproti TOGAF® 9 je praktičtější, více návodný, ale vede stále ke stejnému cíli. Klade důraz na konsolidaci přístupů, kompetence jednotlivých rolí a moderní přístupy při rozvoji a udržování enterprise architektury jako dokumentaristiky ekosystému podniku.
4. Co tyto změny mohou přinést?
Luboš Fryc:
Efektivitu, bezpečnost, zabezpečení, transparentnost, business benefity, reálnou dokumentaristiku, rozhodovací paradigmata, navýšení znalostí, kompetencí, zkrácení reakční doby na události a výzvy, přesto v souvislostech s dlouhodobým efektem řízení komplexních podniků. Důvěru mezi jednotlivými stranami – zákazník, dodavatel, odběratel, kontrolní orgán (legislativa/odvětví).
5. Co si myslíte, že se stane podnikům, které nebudou nové směry reflektovat?
Luboš Fryc:
Dostihnou je jejich neřešené dluhy. V rámci pomyslného pelotonu konkurence se propadnou na chvost, budou zranitelní a zneužitelní, ekonomicky neziskoví, nebudou schopni držet tempo a samozřejmě přijdou o své zákazníky.
6. Pro koho je, podle Vás, určen standard The TOGAF® EA 10 jako „MUST HAVE“?
Luboš Fryc:
V dnešní době nutných konsolidací businessu, řešení efektivity podniku a důrazu na bezpečnost mohu označit standard The TOGAF® EA 10 jako „MUST HAVE“ pro každou společnost, která chce jednak narovnat svoje nedostatky, dále být aktuálně schopna reagovat na podněty okolí pružně, obstát v konkurenci a být v čele udávání trendů. Také je zdrojem best practices pro podniky, které chtějí mít transparentní vztahy, kvalitní smlouvy se zákazníky a dodavateli. Schopnosti, které pak nabízejí, jsou hodnotnými službami a řízenými toky informací uvěřitelně a nekompromitovatelně naplňujícími očekávání svých “konzumentů”.
7. Jedna z hlavních myšlenek, které charakterizují standard TOGAF® EA 10, je ta, aby ekosystému podniku bylo nastaveno zrcadlo, které bude odrážet jeho situace tak, aby byl dobře čitelný jak dovnitř, tak navenek pro ostatní zainteresované strany. Jaké jsou hlavní oblasti, které je podle Vás potřeba podrobit kontrole a dohledu?
Luboš Fryc:
U řešených podniků vždy záleží na míře a rozsahu vnitřních dluhů a podle toho je individuálně volen postup či způsoby jejich nápravy. Generálně se dá říci, že mnoho podniků je zaměřeno na procesy, operativu, indikátory výkonu, ale s komplexní strategií, obchodními schopnostmi v poměru tvořených hodnot a přístupem k bezpečnosti a řešení rizik to není nijak slavné. Celkový pohled na stav ekosystému podniku je tak v mnohých hladinách řekněme „nevyrovnaný“. Co bývá opravdu velkým nedostatkem je povědomí o datech či informacích a jejich skládání do znalostních bází, které slouží rozvoji v obchodní strategii. Po této vertikální ose – data (binárně uložená), informace (logicky aplikované v informačních systémech z nějakého důvodu) a zmíněných celkových znalostí o „business objektech“ (které by měly sloužit pro vytěžování a predikce zákaznických očekávání) bývá u majority podniků stále mnoho nedostatků. Např. u technického zabezpečení a operativy dat, logického spravování, kontroly a konsolidace „evidencí informací“ (košatá aplikační portfolia). V oblasti business je povědomí o obecné struktuře, umístění, tocích informaci, jejich druhu a správcovství/vlastnictví dat stále mnoho „mýtů a bájí“ hodných narovnání 🙂
Takže realizační postup bývá obvykle: začít u dat, najít jejich původy a příčiny, umět zachytit, jak jsou strukturována, uchovávána (retence, bezpečnost, správa, vlastnictví, logické oblasti – aplikace) a transformována (integrace), definovat jejich způsoby těžení (business potřeby) a používat k predikcím a analýzám (strategický rozvoj). Následně je možno řešit „logistiku“, pokud máme „obsah“. Dojde tím na potřeby automatizovat postupy, digitálně transformovat podnik a neopomenout přístup k bezpečnosti a řízení rizik (tj. automatizovat procesy kontrolovaně a udržitelně). To přinese velký benefit v korektním popsání stavu klíčových oblastí (business, data, bezpečnost). Podpůrné oblasti (aplikace a technologie) budou moci být zeštihlovány, korektně spravovány a business / strategie podniku tak může být dobře srovnávána s udržitelnými a dosažitelnými cíli. Podotýkám, že jde o evoluční postup a revoluční nálady zpravidla nejsou řešením, požírají totiž svoje děti 🙂
8. Luboši, Vy nepůsobíte jen jako lektor, ale také s Vámi mohou podniky konzultovat nastavení architektury. Jaká hlavní pozitiva zpětně v rámci těchto konzultací vnímáte při aplikaci nových trendů?
Luboš Fryc:
Pozitivnější je použít přístupu coachingu (“pojďte, společně projdeme úskalími a v průběhu náprav se paralelně budete učit, jaké taková implementace přináší benefity a nároky, které se dají postupně zvládnout”) než mentoringu (“ukažte stav a srovnáme to s obecně platnými ukazateli, tu a tu jsou nějaké nesrovnalosti, napravit je výčtově možno takto, takto a čekám na výsledek”). Lépe se pak podaří vysvětlit parametry přístupů a pracovníci podniku mají pocit výuky příkladem a pocit sebezdokonalování. Sami pak často přicházejí s více a více tématy, která zapadají do evolučního postupu nápravy / narovnání předchozích akumulovaných, často letitých, dluhů (kupř. technologický, architekturní, bezpečnostní, obchodně strategický… atp.)
9. Dalo by se to nějak kvantifikovat? Snížily se jim náklady nebo jim naopak vzrostly příjmy a obraty?
Luboš Fryc:
Lze říci, že:
- úspora času a zdrojů = více peněz směrovaných jinam,
- lepší dokumentaristika = méně přehmatů a chyb v návrzích a designu nových řešení,
- lepší trasovatelnost, smysluplnější alokace znalostního a lidského kapitálu = vylepšení reputace, umenšení rizik,
- lepší zacílení vizí a misí, komplexní strategické rozhodování = náskok před konkurencí a uspokojení klíčových a potenciálních zákazníků společnosti v středně a dlouhodobém horizontu
10. Jakou roli by měl v dnešní době mít enterprise architekt v podniku?
Luboš Fryc:
Facilititátor, mediátor, podpora vrcholového vedení společnosti, strategický designér schopen kompromisu a člověk absorbující trendy, začleňující standardy, posuzující inovace, vnímající rizika (hrozby i příležitosti). Dobrý psycholog a srdcař – prostě Leader.
Jeho ideální role by měla být vidět zde:
11. Kdo další kromě enterprise architekta by ve společnosti měl být schopen porozumět podnikové architektuře?
Luboš Fryc:
Víceméně je to zodpovězeno v otázce výše. V těchto rolích: Chief Data Oficer, Business Capability Owner, Innovation Lead, Business Sponzor, Product Owner, Data Lead / Expert, Project Manager, Sevice Manager, Solution Architect, Solution Lead / Expert, Dev Lead mohou být zájemci o základy (Foundation), ale pak i EA role, které budou Practitioner, Specialist, Leader atp.
